Síla prosby

"Jak a co konkrétně by se měl člověk modlit, o co prosit a jak správně poděkovat?"

Není to nic složitého. Nemusíme umět zpaměti znění nějakých konkrétních dlouhých modliteb. Klidně zvolme vlastní slova nebo i beze slov nechme proniknout vnitřnímu hnutí duše vzhůru. Důležitá je hloubka citu a upřímnost toho, co vychází z našeho nitra. Musí nás hnát upřímná touha, vděčnost nebo potřeba složit své já k trůnu Stvořitele. Nezáleží tolik na formě, jako na opravdovosti - na hloubce citu.

Touha chtít se Dát = vzdát se vlastního Já - vlastní vůle - vlastního chtění pro to Nejvyšší. To znamená stále zjišťovat, co je moje vůle a co je Vůle Nejvyššího. Protože pouze tu Boží je třeba následovat. Ona to s námi myslí dobře a má vše připraveno pro náš zdárný vývoj a co nejsnazší cestu vzhůru do našeho skutečného Domova.

Tedy s pokorou, důvěrou a vědomím hledat ve svém nitru impulzy, které nás budou posouvat stále vpřed na naší cestě hmotností. S modlitbou prosme o prozření, pochopení a sílu k následování těchto impulzů, i když mohou jít zdánlivě někdy zcela proti logice věci. Jen tak máme šanci stát ve Stvoření na pro nás správném místě a sloužit v úloze, která nám byla předem předurčena. Tato úloha je pro nás připravena ve věčném Domově na naše kdysi vyslovené vlastní horoucí přání a všechny naše životy ve hmotnosti slouží k našemu dozrání pro tuto úlohu.

Z pozemské úrovně nemáme šanci toto jemné tkaní přehlédnout jako celek. A tak se může stát, že naše momentální přání z našeho zúženého pohledu bude zcela kontraproduktivní. Ne nadarmo se říká, že si má člověk dát pozor na to, co si přeje, aby se mu to náhodou nesplnilo a on hořce nelitoval.

Pouze na vlnách vroucí pravé Lásky k Bohu se mohou naše niterná hnutí dostat vzhůru. Pokud naše obrácení k Bohu nebude protknuto touto Láskou, Vděčností a Touhou, rozplyne se modlitba jako pára dříve, než by mohla dospět do vyšší sféry. Pouze Síla našeho opravdového Chtění je pohonem pro naše modlitby, prosby a poděkování vzhůru.

Pro ty, kteří přesto potřebují pomoci:

• Jste-li zoufalí, proste o Sílu k překonání překážek.
• Jste-li bezradní, pokorně proste o schopnost pochopení.
• Propadáte-li beznaději, proste o pomoc, o pochopení úkolu, který prozatím nejste schopni před sebou jasně vidět.
• Máte-li radost, podělte se v děkovné modlitbě se všemi, kteří stojí nad vámi a svou činností se podíleli na tomto vašem krásném prožívání.
• Cítíte-li zdravotní problémy, proste o pochopení toho, co vám chce tělo pomocí nemoci sdělit.
  
• Děkujte z celého srdce za každé jídlo, které je vám předloženo. Mít co jíst - není samozřejmost.
• Ke každé činnosti přistupujte s vědomím, že ji chcete dělat radostně, nejlépe jak umíte a ke cti Stvořitelově. Jen tak bude vaše dílo požehnané.
• Ráno vstávejte s myšlenkou na Stvořitele a s předsevzetím, že nový den chcete prožít podle Jeho Vůle, nikoliv podle té své.
• Večer před ulehnutím poděkujte za veškerou pomoc a ochranu, která vám byla poskytnuta během dne. Zrekapitulujte den a poučte se z případných chyb do budoucna.
• Každé rozhodnutí, před kterým stojíte, nejprve prověřte. SPRÁVNÝ směr poznáte podle toho, je-li v souladu s vaším svědomím = hlasem duše, která Ví. NESPRÁVNÝ směr je vždy veden pouze vaším rozumem = vaší osobní vůlí, tedy vaším opravdovým Chtěním a vždy bude v rozporu s vaším hlasem svědomí = hlasem vašeho cítění.
  

Nejsme dokonalí, ale dělíme se podle neúnavné snahy a hluboké touhy stát se lepším, najít svou další cestu a nabídnout sebe sama do služby Nejvyššímu. Prostředky proto máme všichni stejné, záleží pouze na nás, zda je správně využíváme. Není to nic nepřekonatelně těžkého, je to pro každou lidskou duši zcela přirozené a toužebně očekávané. Pouze pod nadvládou tolik upřednostňovaného rozumu jsme si takové činnosti odvykli. Je to návrat k původnímu zaměření každého ducha.

Záleží pouze na tom, jak velká je SÍLA NAŠEHO SKUTEČNÉHO CHTĚNÍ K DOBRU A TOUHY PO SVĚTLE.

Přeji, aby vaše síla skutečného Chtění k dobru a touhy po Světle byla neotřesitelná!