CHARAKTERISTIKY
JEDNOTLIVÝCH MĚSÍCŮ V ROCE
LEDEN = MOČOVODY + MOČOVÝ MĚCHÝŘ + MOČOVÁ TRUBICE
Přešly Vánoce i
změna letopočtu a zimní období je v plném proudu. Tma se však nepatrnými krůčky
přeci jen začíná krátit, a přináší tak lehký závan naděje, jakoby chtěl koloběh
připomenout, že zase přijde světlo a teplo.
Vyčerpal nás
Vánoční rej, mnohá setkání s různými výsledky a splněnými i nesplněnými
očekáváními. Provedli jsme rekapitulaci, zjistili, co nás trápí a co jsme
schopni a ochotni odložit. Přivítali jsme Nový Rok a nyní by se vše mělo vrátit
do starých kolejí. Jenomže chyba lávky, nejsme stejní jako před Vánocemi. Proběhlá
rekapitulace přináší daň. Pokud nejsme spokojeni s jejím výsledkem a pociťujeme
křivdy, nepochopení, nevděk a lítost - nejspíš jsme špatně vytěžili veškerá
prožívání, která minulý čas přinesl.
Celý vylučovací
systém symbolizuje úroveň a kvalitu vztahů, ve kterých žijeme, pracujeme,
přátelíme se, milujeme, ctíme, uznáváme, toužíme...Součástí tohoto
systému je i močový měchýř, který je velmi citlivý a představuje náš vztah,
který máme sami k sobě. Na něm se projevují naše postoje, které máme vůči svému
tělu a potažmo svému duchu = vlastnímu Já. Kolik laskavosti, upřímnosti,
pochopení, ale i spravedlnosti a pravdivosti jsme ochotni si přiznat a žít je
bez výhrad v každodenním životě. Zda svá přesvědčení následujeme a neuhýbáme z
pohodlnosti nebo strachu.
Je tolik
nepodstatných věcí a situací, které v nás dokáží vyvolat olbřímí strach, ale
ten jeden jediný, který bychom měli skutečně pociťovat - ten neřešíme. Strach
před Bohem = Zdrojem všeho, čeho se nám dostalo a co jediné skutečně
potřebujeme pro fyzickou existenci i potřebný duchovní vývoj. Jak jsme s tímto
darem naložili? Dobře v sobě cítíme, že to není žádná sláva a že jednou přijde
spravedlivé zúčtování. Hlas našeho svědomí (kanál, kterým přicházejí pomoci i
pokyny pro náš život k jeho zdárnému uzrávání) posloucháme jen, co by se za
nehet vešlo nebo vůbec. Přitom bez tohoto spojení nemůže existovat zdravý život
a jeho duchovní naplnění ve splnění. A právě tento vztah - komunikace (spíše
nekomunikace) mezi námi a duchovním světem (pomocníky, kteří nám z lásky
pomáhají a kteří nás mají na starost, abychom se alespoň o krůček posunuli ve
vlastním vývoji) se zapisuje do pevného a zdravého močového měchýře. O tento
vztah bychom měli neustále pečovat a posilovat jej, pak bude silné i pánevní
dno a všechny orgány v něm uložené. Optimální je snažit se ze všech sil, aby
každý další leden byl o spirálu duchovního vývoje výše. Močový měchýř je
lakmusový papírek, který nám ukazuje, jak na tom skutečně jsme se svými postoji
k základním otázkám života a vlastní existence vůbec.
Z bylin na posilu a
záněty močového měchýře můžeme využít například břízu, buk, brusinku, borůvku,
medvědici, hluchavku, lichořeřišnici, svízel a vřes.
Myslete na to, že síla Vašeho proudu zobrazuje sílu Vašeho spojení s Výšinami... :-)
ÚNOR =
LEDVINY + OPĚRNÝ SYSTÉM + CHRUP + SLUCH
Přichází jeden z nejobtížnějších měsíců v roce.
Po fyzické stránce začínáme pociťovat známky významného úbytku energie.
Zásoby energie z léta budou co nevidět spotřebovány. To může u některých
jedinců probouzet sklony k depresím. I když se světlo pomalu prosazuje
vůči tmě, stále vnímáme jeho nedostatek. Máme za sebou leden, kdy jsme citelně
hrábli do své duše a ujasnili si své postoje.
To přináší i určité změny náhledu na své nejbližší i vzdálenější okolí. Začínáme pociťovat nutnou potřebu změn ve vztazích na všech úrovních. Tentokrát jsou zaměřeny ven na partnery, děti, rodiče, přátele, kolegy... Požadujeme na druhých radikální změny, podle svého osobního poznání, jež nám přineslo lednové zkoumání vlastního nitra. Každý jsme však na určitém stupni svého vývoje, který je pro každého jiný. Pokud jen požadujeme (ego to moc dobře umí) změny bez pochopení a respektování postojů druhého a zároveň bez vlastního přičinění na vlastních potřebných změnách, obvykle to přinese zdravotní trampoty v oblasti ledvin a kloubů. Pokud nám toto nestačí jako upozornění, mohou nastat bolesti zubů (zakousli jsme se do protivníka, který nechce souznít s naším náhledem) nebo zhoršení sluchu (jdeme umanutě za svým, i když hlas svědomí nabádá k umírněnosti, trpělivosti a empatii). Opravdu není dobré, nechat se unést. Na mezilidských vztazích musejí pracovat vždy obě strany.